|
Procvičování svalstva dolních končetin patří k jedním ze základních cviků v tréningu kulturisty, který to s kulturistikou myslí opravdu vážně. Pohled na vypracovaného kulturistu zejména v horních partiích, avšak s "komáříma nohama" je vskutku žalostný.

Jedním ze klíčových cviků na stehenní svalstvo je dřep s velkou činkou. Tento cvik patří opravdu k jedním ze základních cviků, který by neměl chybět v tréninkovém plánu dobrého kulturisty. Dřep s velkou činkou, zejména potom hluboký dřep, má samozřejmě kromě účinku na přední stehenní sval, obrovský vliv na celou řadu dalších svalových partií, i když se to na první pohled nezdá. Při provádění hlubokého dřepu s velkou činkou, se do tohoto výkonu zapojují rovněž svaly lýtkové, hýžďové, vzpřimovač a v neposlední řadě celá horní polovina těla. Hlubokým dřepem se vlivem poměrně hlubokého nádechu a výdechu, nezanedbatelně roztahuje hrudník, což se často ještě umocňuje kombinováním s tzv. vydechovacím pullowerem. Tento cvik se provádí pezprostředně po vykonání každé série dřepů.
Touto poměrně velkou extenzí hrudníku, ke které dochází právě při použití kombinace těchto dvou, zdálo by se neslučitelných cviků, získává hrudník kulturisty na objemu. Pro správné provádění dřepu, alespoň u začátečníků, je vhodné požádat některého ze spolucvičenců, nebo ještě lépe trenéra, o zkorigování prováděného cviku. Pomoc je u tohoto cviku nanejvýše důležité, protože při nesprávném provádění může přenesení poměrně velké váhy kterou tělo musí překonávat na jinou svalovou partii, než na stehenní svaly, např. na vzpřimovač, což je součást zádového svalstva, způsobit i vážné poškození zdraví (úraz páteře). Dalším rizikem při přecenění svých schopností je pád cvičence s činkou, s její nesprávně odhadnutou váhou. Jak jsem již předeslal, může tato situace nastat především u začínajících cvičenců. Z těchto důvodů jsou dnes již vyvynuty různé typy bezpečných pomůcek. Jednou z nich je např. "stojan na dřepy s velkou činkou", nebo tzv. "klec na dřepy".
Jedním z dalších, hojně používaných strojů na procvičování stehenních svalů, zejména přední části, je např. "leg press". Procvičování stehenního svalstva pomocí leg pressu je v podstatě velmi podobné svým účinkem klasickému dřepu s velkou činkou, pouze s tím rozdílem, že je více izolována účinnost pouze na přední část stehenního svalu. Tím se dosahuje vysoké efektivity cviku.
Nezanedbatelná je také skutečnost, že se zcela eliminuje zatížení zádového svalstva a tím i nebezpečí úrazu páteře. Toho se dosáhlo tím, že jsou záda cvičence opřena o podložku a nohy překonávají tlak závaží, které působí proti takto zapřenému tělu.
Dalším oblíbeným a velice účinným cvikem na procvičování svalstva stehen, je tzv "hackendřep". Tento cvik je samozřejmě možné provádět i s velkou činkou, avšak v dnešní době jsou vyvinuty speciální přístroje, které mnohem více zefektivní tento cvik. Jde v podstatě opět o modifikaci klasického dřepu, kde překonává cvičenec svoji váhu spolu s přídavnou zátěží, avšak zády je opět opřen o pohyblivou podložku a tím je opět odstraněno nebezpečí úrazu páteře.
Při procvičování dolních končetin, zejména stehen, nesmíme zapomenout na používání "vzpěračského pásu". Při provádění všech výše uvedených cviků vzniká poměrně vysoká zátěž vnitřní svalstvo těla cvičence a tím může dojít i ke vzniku břišní kýly. Toto nebezpečí nehrozí jak by se na první pohled zdálo pouze začátečníkům. V minulosti již došlo k celé řadě těchto úrazů a byly to úrazy vesměs vážné. Jednoduchou prevencí je již zmíněný vzpěračský pás, který zpevní břišní oblast. O používání vzpěračského pásu Vás může blíže a erudovaně informovat nynější předseda oddílu p. Tarábek, který byl přeborníkem v silovém trojboji, tzv. power liftingu a dosáhl v této disciplíně nemalých úspěchů. Blíže se o nich můžete dozvědět v sekci "Od našich členů...". Přiznám se, že jsem jej při jeho tréninkách za celou jeho kariéru bez vzpěračského pásu snad nikdy neviděl.
Na vytvarování reliéfu bočního a předního stehenního svalstva slouží různé typy předkopávacích strojů, které působí velice izolovaně na určité části stehenního svalstva.
Stejná je situace u strojů zanožovacích, které jsou pak určeny na procvičování zadní části stehen.
Vynikajících výsledků v trénování jinak těžko procvičitelných vnitřních a vnějších stehenních svalů, se dosahuje různými speciálními stroji roznožovacími (abductor) a snožovacími (adductor).


Samozřejmě součástí dolních končetin a tedy i těla kulturisty, jsou některými jedinci opomíjená lýtka. U nejednoho cvičence převládá někdy až nechu? k procvičování této svalové partie. V každém případě tenká lýtka, u jinak mohutného těla, jsou leckdy ostatním pro smích. Přitom jsou v dnešní době zkonstruovány vynikající stroje, na kterých je procvičování této ne zcela oblíbené partie, dá se říci téměř legrace. Stroje na procvičování lýtek se konstruují převážně dvěma způsoby. Stroje na procvičování lýtek vstoje a druhý typ přístroje je určen k procvičování vsedě.

A? již cvičenec používá na procvičování svalstva dolních končetin klasických činek, nebo dnes již velice důmyslných přístrojů, neměl by zapomínat, že nohy patří mezi základní a také tzv. velkou svalovou partii těla kulturisty. Tím chci naznačit, že by cvičenec měl tuto skutečnost zohlednit ve způsobu složení tréninku, kde velká svalová partie odebere z celkové kapacity energie těla velké sousto.
Napsal webmaster, ilustrační obrázky převzaty z různých zdrojů na internetu
Přidat jako oblíbený (330) | Umístěte tento článek na svých webových stránkách | Shlédnutí: 25971
Powered by AkoComment |